14.7.2012 - den sto devadesátý čtvrtý

14. července 2012 v 9:25 | FatLady |  rok první
den sto devadesátý čtvrtý - 14.7.2012
____________________________________________________________________________________________

Ahoj slečny,
moje nálada už klesla pod bod mrazu. Cítím se sama i když jsem obklopena skvělými lidmi, jediný problém je, že mě nikdy nikdo nevyslechne, nikdy nikdo mi nepomůže, protože se o mě nikdo nezajímá.
Jo, nezdá se vám to, ale přepadaj mě deprese jako prase. Jsem smutná, v noci jsem zase brečela, jako už asi čtvrtej večer po sobě. Jsem fakt v háji.
Dneska má tatin narozeniny, mělo se grilovat, ještě že se negriluje, protože dneska nemám náladu na společnost. Jsem zralá zůstat celej den v posteli, objímat si kolena brečet. Nemám ani náladu na to, vidět přítele. Jo, tahle nálada mě opustila ve středu, když jsem se dozvěděla, že on jde do ZORY a já ne. Potom, když slyšíte ty kecy o tom, jak se mu nechce v pondělí do práce a kdesi cosi, daly byste mu pár facek, protože vy zoufale toužíte po tom, jít do práce a vydělat si těch pár usranejch korun, abyste měly na debilní dovolenou, kterou jste z neuvážení objednaly dlouho dopředu. Začínám litovat, že jsem tu dovolenou chtěla z vlastní iniciativy objednat dopředu. Tak jsme mohly jet někam zase na last minute pod stan a perfektně si to užít. Ani mě to nebude bavit ta dovolená, protože na ni nemám peníze.
Prostě to shrnu, nenávidím svůj život, všechno v mým životě, jde "vždycky přesně podle plánu", protože jinak to ani nejde.
Nevím, možná se ještě dneska ozvu, ale moc s tím nepočítám. Budu doma, koukat se na filmy, vezmu psi na procházku, ale chci být sama. Nemám náladu na společnost lidí. Přijde mi zbytečná, když na mě stejně všichni serou.
Víte proč jsem u přítele včera nespala? Protože mě o to nepožádal. Už čtyři měsíce mě nepožádal o to, abych u něj spala. Vždycky jsem řekla, v pátek u tebe budu spát, chceš, a až pak řekl jo, za poslední 4 měsíce mi nikdy sám neřekl, miláčku, nechceš u mě spát? Vlastně jo, řekl, asi před týdnem, když měl mít volnej barák. Čož mluví za vše, kdyby ho neměl, nevzpomene si na to.
No nic. Jsem na tom psychicky opravdu špatně, proto mě prosím omluvte za tenhle výblitek. Číst to nemusíte. Stejně je všem jedno, co se mnou bude. Pa...
____________________________________________________________________________________________________
jídlo:
09.30 - 3pl multicereálního chleba+rybí pomazánka+1/2 papriky
12.00 - 2pl kendlíku+kuře na paprice+polévka
15.00 - zmrzlina
18.30 - rychlý těstovunový salát
____________________________________________________________________________________________________
jídlo:
3l voda
_____________________________________________________________________________________________________
pohyb:
4x30 zkracovaček
4x30 šikmé břišní svaly
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pep Pep | Web | 14. července 2012 v 10:07 | Reagovat

Zlato, nepiš, prosím, že je to všem jedno. Já ti držím palce, ať se z toho dostaneš. Život je někdy hodně krutej... Chlapy jsou jiní, mě taky nikdy neřekne sám, abych přijela, musím to zařizovat já... Nic si z ničeho nedělej a hlavně se netrap. Jestli to je tak, tak tu dovolenou zruš ? Nebo to už nejde ?

Drž se, prosím.

Jinak jídelníček i pohyb super, jako vždy, ale tohle asi nepotřebuješ slyšet. 8-O

2 Mell Mell | Web | 14. července 2012 v 10:20 | Reagovat

strašně moc mě mrzí, jak se teďka cítíš :( musí to být strašné, ale čas určitě všechno zahojí, snad si tvůj přítel uvědomí, jak se cítíš a pomůže ti, moc bych ti to přála

3 Saphire (dirty liar) Saphire (dirty liar) | Web | 14. července 2012 v 10:30 | Reagovat

Dej si od toho všeho na chvíli pauzu, polež si, zkoukni pár filmů, jdi na procházku, nenuť se do společnosti lidí, když se ti teď nechce. I tahle situace má řešení, jenom to teď vypadá, že je to děsně na hovno. Jenom u tohohle stavu nezůstávej dlouho.

4 **Popcorn-LaDy** **Popcorn-LaDy** | Web | 14. července 2012 v 11:02 | Reagovat

To máme to samé. Mám takových kamarádů a nikdo nenaslouchá a neposlouchá co říkám. Připadám si, jako kdybych neexistovala. To naštve :( taky mě to naštvalo když přítel dostal práci a já ne. A pořád říká, že se mu tam nechce a my bychom daly za tu práci všechno. Samozřejmě, že nám není jedno, co s tebou bude :) zamysli se. Nebudu ti radit, ale máš zbytečné deprese z toho akorát. Já to nevidím tak černě a je mi fajn. Nevnímám to. Přítel mi to neřekl ani jednou za život. Pořád jezdíme k nim na chatu akorát a domu mě ještě nikdy nepozval. Nevím proč, ale to je jedno. Ber kluky a chlapy s rezervou :)

5 recacha recacha | Web | 14. července 2012 v 11:17 | Reagovat

Ahoj. Mě zajímá, co je s tebou, jinak bych tvoje články nečetla :-) Mám kolem sebe také lidi co nezajímá co povídám, ale i takové kteří poslouchají. A přítel je třeba spokojený, že k němu chodíš sama, tak to neřeší. Třeba když k němu chodit nebudeš tak tě bude zvát :-)

6 Niki* Niki* | Web | 14. července 2012 v 12:26 | Reagovat

Kočko, hlavu vzhůru...poslední tři dny mám to samé. Večer usínám v objetí s plyšákem, ptž je mi strašně a jsem sama. Mám přátele, který by mě i vyslechli, ale já je zase něchci zatěžovat svými problémy.

Soucítím s tebou a ráda si klidně cokoliv přečtu, abys věděla, že tu pro tebe jsem. Škoda, že nevidíme chlapům do hlavy viď? Je to na pytel, když nevíš, co si myslí. Jenže někdy to bývá tak, že to přítel bere jako automaticky (že u něj spíš) a nedochází mu, že ti to ani neřekne, prostě si to neuvědomí. Bohužel. Kvůli práci nevěš hlavu :-* třeba tě přítel pozve, když bude vědět, že si o to místo tak stála :)

7 Chelsie Chelsie | Web | 14. července 2012 v 15:39 | Reagovat

Mě to teda vůbec jedno není, je mi to fakt líto, přečetla jsem si to celé. Naprosto tě chápu, tyhle pocity mám neustále. Mám kamarády, rodinu, ale i přesto si připadám moc sama, protože nikdo nechápe moje problémy..stejně se ani nechci nikomu svěřovat, raději se uzavírám do sebe. Doufám, že tě to brzy přejde. S tím přítelem si to myslela jak? Že chce abys byla u něj jen když má volnej dům...asi mi to trochu uniká. Bud ráda, že pojedeš aspon někam, já jedu maximálně tak do prdele :) Jedině tak pod stan(kterej se rozpadá) na kopec do vedlejší vesnice s kamarádkou :D

8 wantbesexythin wantbesexythin | Web | 14. července 2012 v 17:12 | Reagovat

Ajajaj.... Něco podobného znám. Před nějakou dobou, není to zas tak dávno, jsem měla podobné stavy. Měla jsem strach, že mi to už zůstane. Byla jsem tak trochu v šoku, že se cítím depresivně. Vždycky jsem si říkala, že já přece nemůžu mít depresi, ale jednoho dne to přišlo. Ale pak to zase odešlo. Ještě že tak. Od té doby žádné takové pochmurné pocity nemám. Věřím, že u tebe to bude stejně. A neříkej, že je všem jedno, co s tebou bude. Mi to třeba jedno není. Já tě mám tady ráda. Držím palce, ať to rychle přejde ;-)

9 motivovana motivovana | Web | 15. července 2012 v 10:45 | Reagovat

Cítím s tebou. Drž se. Snad se to nejak vyvrbi a bude lepe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama