Jíst či nejíst

19. dubna 2012 v 21:17 | FatLady |  Jak to vidí Kejt!
Ahoj holky, je tady slíbenej článek. Dneska se zaměřím na to, jestli je důležitý jíst, nebo můžeme jenom tak prostě hubnout bez jídla. Všechno je propojený, takže budu odbíhat i ke cvičení o tom ale už tu článek byl...

Mé pokusy bez jídla

Jo, i já jsem si prošla tím, že jsem nejedla. Je to přorozené. Od malička do nás pořád valej sračky v podobě krásných vyretušovaných modelek z časopisů a z televize a my si prostě myslíme, že ideál krásy je vychrtlá anorektická koza bez prs, bokou a kostnatejma nohama a rukama. Mě se to nikdy nelíbilo, ale toužila jsme vždycky po tom být křehoučká. Nikdy jsem nevypadala jako ty holky z časopisů a televize. Nejhorší pro mě bylo, když vyletěla skupina The Pussycat Dolls. Jako bývala tanečnice (v té době jsem ještě aktivně tančila) jsem trpěla při pohledu na Nicole a ostatní holky z té skupiny. Vypadaly a stále vypadají dokonale, ale já jsem si k nim postavou nikdy nemohla ani čuchout. Tehdy jsem byla asi v osmé třídě, končila jsem ji, když vyletěly. Jo pořád říkám, že jsem nikdy neměla problém, když jsem tančila, ale tehdy jsem to trochu přehnala. Chtěla jsem strašně vypadat jako Nicole! Věděla jsem podvědomně o tom, že na to nemám stavbu postavy, nikdy nebudu v boku tak plochoučká a křehoučká jako ona, ale prostě jsem to strašně chtěla. Přestala jsem ze dne na den jíst. Jedla jsem za den pár jablek, ve škole nechodila na obědy a doma jsem si dala vždycky aby se neřeklo nějakou zeleninu, což jsem tak normálně dělávala, po příchodu z tréninku. HUbla jsem, krásně, ale pak jsem skolabovala na tréninku. Tak jsem se vrátila do normálu. Podruhé jsem se rozhodla nejíst, když jsem poznala L. zamilovaná až po uši jsem přestala jíst, protože mi řekl, že mám hrozný břicho (ještě jsem tančila, ale už jsem se pomalu chystala na konec). Nejedla jsem, za den jsem si dala jenom pidi porcičku obědu a třeba 2 smetanový nanuky. To bylo moje celodenní jídlo. Zhubla jsem snad za měsíc 10 kilo, ale stejně jsem si nikdy L. neomotala kolem prstu. Jenom on mě omotanou mě. Pak jsem poznala H. A s tím jsem přibrala.


Několik pokusí o hubnutí

Jo, pořád se budu opakovat, ale ty moje pokusy o hubnutí byly na nic. Na hovno, totálně! Jenom si vemte z článku zázračný pilule, kolik jsem jich jedla a to jsem ještě nevypsala ty dvoje prášky, co jsem měla od Krupy k té jeho jehličce. Jednak jedny už ani nevím jak se jmenovaly a ty druhý jsou takový svině, že těma se chlubit nebudu. A jak jsem dopadla? I přes všechny tyhle zázraky jsem se vypracovala na číslo 84 a to je číslo, co jsem viděla. Věřím tomu, že tam už možná bylo číslo 86!
Nikdy jsem se už nedokázala vrátit na svou půdovní váhu v 16 před antikoncepcí a H. Nikdy! Ale je to celkem logické, že jsem do 16 byla vyskákanej koník a navíc jsem byla v podstatě ještě dítě. Beru to logicky, protože přece nemůžu chtít, abych měla ve dvaceti 55 kilo, když k tomu prostě nemám uzpůsobenou kostru. Když moje váha kostí je 7,7kg nemůžu čekat, že budu mít 50 kilo a budu vypadat krásně. Když jsem tehdy kvůli L. tam moc zhubla, byla jsem hnusná. Opravdu hnusná! Propadlé tváře, díru mezi stehny a věřte mi, že vy některé po tom toužíte, ale není to nic pěkného! Když jsem stála a v minisukni u zrcadla a dívala se na tu díru, dělalo se mi zle, ale pořád jsem chtěla být pro L. dokonalá!

Předsevzetí, dodržení a dosažení cíle

Jak jsem již několikrát napsala. Když jsem 2.1.2012 dojedla domů od miláčka seděla jsem u NB skoro do tří do rána a hledala na netu info o hubnutí. Nejdřív jsem byla rozhodnutá se pustit do šílené Krupovi diety again! Pak mě ale zaujalo na diskuzi na lide.cz místnost s názvem hubneme zdravě, nebo tak nějak. Rozklikla jsem si a tam jsem si toho hodně přečetla. I přes divoý začátky a matlání všeho možnýho dohromady se mi nějak dařilo. Pak ale přišel zlom, zjistila jsem tajemství výživového vzorce a nebyla jsem nikdy šťastnější.
Předsevzetí by bylo, zatím ho stále dodržuji a dosajuji pomalých ale jistých cílů. Samozřejmně že to hubnutí není jen o jídle. Není. Rozhodně to není ani o nejezení! Tělo prostě tu energii potřebuje! Potřebuje vědět, že dostane najíst a dostane po zátěži jídlo. Prostě bez toho to nejde. Dobře kecám, jde, ale hooooodně těžko, protože po zátěži má člověk hlad. Proto pak některý holky nejí ale ani necvičí, tím pádem je výsledek ten, že se ztrácí svalstvo a tuk zůstává. Zbytečné.

ponaučení?

Nemám o čem poučovat. Každá si na to musíte přijít sama, ale myslím si, že je pitomost nejíst! Já jsem na to přišla, teď je jen na vás, jestli na to přijdete!
Jíst zdravě neznamená jíst jenom ptačí zob jak tomu říká můj tatik. Je to o tom, že si dokážete stravu nějak vyvážit a dokážete si říct v určité fázi jídla STOP! Dokážete si říct stop třeba po půlce toho malého 55g sáčků Tradičních brambůrků a věřte tomu, že to je pro mě hodně velká oběť, ale potom, co jsme dneska ráno vstala a stoupla na váhu a viděla tam to krásné číslo a ještě ke všemu jsem už přes ten špek na břiše viděla na svou malou roztomilou pihu na podbříšku, co je přesně pod tím špekem, srdíčko pookřálo a já vím, že je to k něčemu. Schovat tu čokoládu a místo za hodinu ji sníst za měsíc. Ten pytlík brambůrek prostě vzít a dát někomu jinému. Že to proszě nejsou vyhozený prachy za to všechno jídlo, co do sebe tlačím! Je to prostě pro mě samotnou už malá výhra a splnění díle. Řítím se na druhý stupínek svého odhodlání a nehodlám v tom polevit!
Holky snažně vás prosím, jezte s mírou, cvičte s mírou a hlavně se mějte rády! Neubližujte svýmu tělu zbytečně! Mám vás ráda, doufám, že jsem na vás aspoň trošku zapůsobila!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mína Mína | Web | 19. dubna 2012 v 21:34 | Reagovat

Krásně napsané :-) Mluvíš mi z duše :-) Už nikdy nechci ubližovat svému tělu hladověním,už jsem škody udělala dost...ale upřímně těžko říct,jestli by mi někdo v tý době můj postup hubnutí rozmluvil.
Doufám,že se aspoň nějáká zbloudilá duše tvého článku chytí :-)

2 Ella Marie Ella Marie | E-mail | Web | 19. dubna 2012 v 22:02 | Reagovat

Strašně moc krásnej článek! Úplně souhlasím! Se vším do puntíku! :)

3 Jane Jane | Web | 19. dubna 2012 v 22:03 | Reagovat

Krásné, krásné, je to pravda :) A kostitřasky vážně nejdou sexy! Ale na tohle asi každá holka musí přijít sama..když chceš být hubená, nevymluví ti to nikdo, musíš z toho prostě vyrůst :)

4 batty-shark batty-shark | Web | 20. dubna 2012 v 14:09 | Reagovat

krásné kočko krásné :) opravdu dokonale napsané :) no dokonale né ale víš jak to myslím prostě jsi to nádherně vystihla :) díky za tenhle článek

5 Denn Denn | Web | 20. dubna 2012 v 23:07 | Reagovat

Další z přínosných článků :) i více jsem tě poznala a obdivuji tvoji vůli!

6 loletta loletta | Web | 21. dubna 2012 v 16:45 | Reagovat

hubnout kvůli někomu je asi ta nejhorší cesta a hlavně plná samých zklamání. taky jsem tohle zažila a i když ti připadá, že jím málo, já vím, že jo, ale jím 5 krát denně a jsem spokojená. a hlavně hubnu kvůli sobě!
ale je fajn, že sis našla svou cestu. držím ti palce:)

7 KayaSc. KayaSc. | Web | 23. dubna 2012 v 12:02 | Reagovat

Pěkně motivační :)

Samozřejmě, že všichni vědí, (podvědomě tuší) že nejezení je špatný.
Musí bejt, člověk musí přijímat jídlo.
Ale asi dokud si to člověk nezažije, tak to bude pokoušet tak dlouho, než mu to dojde.
A někdy je pozdě.

Já, když jsem vážila asi 53 kg, tak zhubnout víc, tak mě už asi odvezou.
Jedla jsem max. 3x denně, a to třeba jen jablko, pomeranč, a müssli.
Stoplý za 5 dvanáct no.

Ale snad nás to aspoň ponaučilo, no ne?
Taky nemám tvar postavy na to, mít pas jako vosa.
Lepší pomalu ale jistě, a bezpečně.

Ať se ti daří :)
A doufám, že si tvůj článek přečte co nejvíc lidí, protože v něm je velká pravda:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama